Hrad Helfštýn

Hrad Helfštýn patří k nejrozsáhlejším hradním komplexům v celé Evropě a najdete ho na zalesněné vyvýšenině u obce Týn nad Bečvou, asi 4 kilometry jihovýchodně od města Lipník nad Bečvou v Beskydech. Jste-li ubytovaní v Rožnově pod Radhoštěm nebo v jeho okolí, budete to mít na tento hrad sotva hodinu cesty autem. A za pěkný výlet taková cesta určitě stojí.

Konkrétní data vzniku hradu jsou opředena tajemstvím, jeho založení by však pravděpodobně mělo spadat do poslední čtvrtiny 13. století. Postavit ho nechal slezský šlechtic Friduch z Linavy. Podle pozdějších záznamů v kronikách se tento šlechtic zmocnil části majetku v tomto kraji neprávem a na nejvyšším návrší nad řekou Bečvou hned nechal postavit malý oválný hrad. Ten tak měl strategickou polohu na důležité obchodní cestě údolím Moravské brány. Friduch nemá zrovna dobrou pověst podle historiků. Polohu hradu měl prý využívat k loupežím a právě proto měl proti němu zakročit král Václav II. a hrad mu odejmout. Ovšem toto jsou spíše jen spekulace, i když pravděpodobné, ověřené informace o tomto šlechtici prakticky nejsou a také není známo, jak o hrad přišel. Jisté je to, že roku 1320 se stal novým majitelem Helfštýna Vok z Kravař. Kravařové byli významný moravský panský rod a na Helfštýně panovali více než sto let. V té době už k hradu patřilo i rozsáhlé panství kolem. Kravařové nechali hrad přestavět a to podstatně. Nejvíce se na tom podepsal Lacek z Kravař na přelomu 14. a 15. století, který nechal hrad přebudovat na gotickou pevnost. Lacek Kravař zemřel roku 1416 a jelikož po sobě nezanechal žádné potomky, připadl hrad jeho příbuznému Petrovi z Kravař. Ten byl stejně jako Lacek podporovatelem Husitů a tak mu byl hrad králem Zikmundem zabaven, později však znovu navrácen. O tomto období toho ale není moc známo. Přes několik majitelů se pak Helfštýn dostal roku 1474 do rukou Viléma z Pernštejna. To znamenalo další období rozsáhlých úprav a přestavby, kdy bylo opět zlepšeno jeho opevnění. Hrad ještě dvakrát změnil majitele, až ho v roce 1622 získali Dietrichsteini. To bylo pro obyvatelstvo panství doslova pohromou, jelikož Dietrichstein byl známý svým nelítostným přístupem k poddaným a jejich vykořisťováním. Když v roce 1626 přitáhla na Moravu dánská vojska, není se co divit, že toho obyvatelé využili k velikému povstání proti nenáviděnému pánovi. Po válečných událostech byl roku 1643 hrad označen za zpustlý a několika pokusy v průběhu dalších dvou staletí byl málem zbořen. Nakonec se však zachoval a už v 19. století byla tato zřícenina hojně navštěvována turisty. Po druhé světové válce byly na hradě provedeny rozsáhlé zajišťovací práce, aby mohl být plně otevřen veřejnosti.

V dnešní podobě se jedná o ukázku rozsáhlé pevnosti se šesti branami, řadou věží a budov. K dispozici je vyhlídková věž i historická expozice. I dnes jsou postupně rekonstruovány hradní prostory, aby podle archeologických výzkumů mohly přiblížit tehdejší život zde. V areálu se v průběhu sezóny koná množství kulturních akcí, jednou z nejznámějších je setkání uměleckých kovářů Hefaiston. Toto mezinárodní setkání zde probíhá už více než třicet let a to vždy poslední srpnový víkend.

Helfštýn je návštěvníkům otevřen v březnu a listopadu o víkendech, od dubna do října pak denně mimo pondělí.